trh

je vzájemné působení nabídky a poptávky.

nabídka S

je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající schopni při určité ceně na trhu prodat.

poptávka D

jje množství jednotlivých druhů zboží, které jsou kupující ochotni a schopni při určité ceně na trhu koupit.

cena

je množství peněz (případně jiného zboží), které bude za kupované a prodávané zboží zaplaceno.

faktory ovlivňující poptávku

cena
množství
druh zboží
kvalita, jakost, značka
ekonomická situace státu
reklama
výše mezd
design

nabídka

Výrobci (prodávající) vstupují na trh za účelem dosažení zisku.

faktory ovlivňující nabídku

Cena
Výrobní náklady - pokles nákladů umožňuje ze stejných zdrojů vyrobit více
Ceny alternativních výrobků, které může výrobce produkovat se svými výrobními faktory.
Počet výrobců či dodavatelů (včetně dovozu).
Specifické faktory - počasí v zemědělství, technické požadavky na výrobky.
Hospodářská politika státu v oblasti zahraničního obchodu.
Očekávání

rovnovážná cena

Je výsledkem interakce NABÍDKY (S) a POPTÁVKY (P)
Velikost nabídky a poptávky se neustále mění, a tím se mění i ceny zboží.
Při určité ceně se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy.
Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.

Při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek, ani nedostatek.
Je-li nabídka nedostatečná, výrobci (prodávající) cenu zvýší.
Je-li nabídka přebytečná, výrobce (prodávající) cenu sníží.
Toto automatické vyrovnání nabídky
a poptávky nazýváme tržním mechanismem.

tržní mechanismus

reguluje množství vyráběného a tím i prodávaného a spotřebovaného zboží a služeb.

Pokud trh sám nezajistí všeobecnou rovnováhu a rozvoj v hospodářství, zasahuje stát,

a to prostřednictvím různých nástrojů, které má k dispozici,

(např. daňovým systémem, poskytováním státních zakázek, celní politikou )

vzácnost

Přání jsou neomezená,

zdroje k pokrytí jsou omezené.

Při řešení problémů jak sladit neomezené potřeby

s omezenými zdroji se musí každá

společnost vypořádat s řešením základních ekonomických otázek.

základní ekonomické otázky

co?

Jaké statky a služby mají být vyráběny a v jakém množství.
Co bude společnost produkovat záleží na produkčních možnostech, které má k dispozici (množství surovin).

jak?

Jak vyrábět, z jakých zdrojů a jak je kombinovat vzhledem k tomu, že existuje více způsobů výroby určitého výrobku
Výrobci by měli hledat nejefektivnější způsoby výroby.

pro koho?

Kdo obdrží a spotřebuje vyrobené statky podle příjmových skupin obyvatel.
Vzhledem k tomu, že se nevyprodukuje tolik, aby se uspokojily potřeby každého, musí být nějakým způsobem určeno, jak má být produkce rozdělena.

Tyto tři ekonomické otázky řeší čtyři ekonomické systémy,

které představují způsoby organizace ekonomiky:

ekonomické systémy

Zvykový systém
Centrálně plánovaný systém
Tržní systém
Smíšený systém

zvykový

v současnosti existuje už jen u primitivních kultur, ekonomické chování je zde určováno tradicí (zvyklostmi).

centrálně plánovaný

v minulosti aplikován v ekonomikách východního bloku a v průběhu 20. století v některých dalších zemích. Ekonomika je řízena na základě centrálního plánu, charakteristický je státní (a podnikový) monopol.

tržní

v 19. století částečně uplatňovaný vyspělými (především) evropskými zeměmi, charakteristická je zcela (liberální) neregulovaná ekonomika, na kterou má vliv pouze trh, bez jakýchkoliv zásahů ze strany státu.

smíšený

vychází z tržního systému, zapracovává možnost zásahů státu, a to v případech, kdy standardní tržní mechanismy selžou.

Dnes smíšený systém zcela převládá ve vyspělých ekonomikách

Ekonomie je společenská věda, která zkoumá vztahy mezi subjekty ve společnosti.

Report abuse