Vyrábí se semletím obilných zrn pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo kukuřice
U nás se ve většinou využívá pšeničná mouka a žitná k přípravě chleba
Z mouky jsou pak vyráběny další výrobky jako jsou těstoviny, pekařské výrobky
Mlýnské výrobky a výrobky z mouky patří mezi nejzákladnější potraviny
Bílkoviny
Tuky
Sacharidy
Vláknina
Minerální látky – Ca, Fe, Mg, Mn
Vitamíny B, E
má podobné složení jako obilovina z níž se vyrábí mouka
další přísady dle druhu
jehož základem je pšeničná mouka z tvrdé pšenice s vysokým obsahem lepku (30 %), voda, a vejce
dle druhu obsahují mouku, vejce, případně sůl nebo vodu
Obsahují +vodu, kypřící prostředky, koření
dodávají našemu tělu sacharidy,
bílé pečivo dodávají pouze 2,5 % vlákniny, vysoký glykemický index (cítíme se kratší dobu zasyceni), 9,7% tuku
celozrnné pečivo obsahuje až 8% vlákniny a nízký glykemický index
žité pečivo obsahuje cca 1.2 % tuku
tmavé pečivo je dobarvované karamelem, praženým ječmenem a žitem, el celozrnné nikoliv
V suchu
V temnu
Ve větratelných místnostech
Dbát na ochranu před škůdci
Nesušené těstoviny se skladují při teplotě do +10 °C
Pekárenské výrobky se skladuje krátkodobě v dobře větratelných prostorech
používá se k vaření – knedlíky, noky, těstoviny.
je vhodná k pečení.
je nejjemnější, používá se na některé moučníky, obalování, zásmažky
je semletá z celého zrna, je biologicky hodnotná, ale pro vyšší obsah vlákniny hůře stravitelná.
jemnost mletí odpovídá přechodu mezi hrubou moukou a krupicí.
Mouky mají kromě názvu ještě číselné označení
Příklad T 400 – 1800 číslo označuje vymletost, obsah lepku a barvu
T450 polohrubá mouka pšeničná
T530 hladká mouka pšeničná
T960 mouka žitná
T1800 mouka žitná celozrnná
vaječné ( 3 – 5 vaječné, tzn. kolik bylo použito vajec na 1kg mouky)
vaječné s mlékem
bezvaječné
rýžové – nudle, papír, skleněné nudle (z Číny)
dlouhé
středně dlouhé
krátké
Plněné
Neplněné
žitný chléb Vita z žitné mouky a pšeničných klíčků
konzumní, připravený ze stejného dílu žitné a pšeničné mouky s přísadou kmínu
pšeničný z hladké mouky
Výražkový
konzumní, liší se podílem pšeničné a žitné mouky
samožitný
žitný chléb Vita z žitné mouky a pšeničných klíčků
celozrnný pšeničný chléb Graham
moskevský tmavý z žitné mouky s přísadou kmínu
chléb sójový s přídavkem sóji
finský chléb ze speciální více zrnné směsi s přídavkem slunečnicových jader
světlý, máslový, tmavý, více zrnný
technologické – nevhodná technologie, špatné sázení, tvarování
vzniklé při pečení – spálená kůrka, nedopečení, mazlavá střídka
vzniklé špatným kynutím
vůně a chuti
mikrobiálního původu – plesnivost
Kvalitní chléb má rovnoměrně pórovitou, po ochlazení nepatrně navlhlou a vláčnou střídku, lahodnou vůni, je bez zákalu.
Kůrka je kaštanově hnědá, nepopraskaná, lesklá.
Na trh se nemá dodávat chléb starší více než 12 hodin.
Chléb hodnotíme smyslově – vzhled, vůně, chuť a laboratorně – vlhkost, množství popela, kyselost.
beztukové (vodové) – veky, bulky, dalamánky
mléčné pečivo – rohlíky, housky, žemle, veky
výrobky z kynutého těsta – vánočky, koláče, záviny, buchty, hřebeny
výrobky z listového těsta – záviny, šátečky, hřebeny
výrobky z křehkého těsta – řezy, košíčky, kolečka
Perníky, sušenky, piškoty, suchary,oplatky
slané pečivo – různých tvarů a různých příchutí