Dodávají nezbytnou vodu pro rozpuštění živin, k přepravě při výstavbě buněk
Povzbuzují tělesnou a duševní činnost
Alkoholické u mladistvých škodí zdravému vývoji a v dospělosti nadměrné požívání poškozuje zdraví
Tělo dospělého člověka obsahuje 70 % vody
Vytváří prostředí pro biochemické procesy
Některé nápoje dodávají organismu živiny
Nealkoholické nápoje neobsahují etanol, nebo nejvýše 0,75 % objemu
stolní voda
minerální voda
sodová voda
ovocné a zeleninové šťávy
sirupy,
zahuštěné ovocné šťávy
ovocné nápoje
limonády a ostatní nealkoholické nápoje
obsahuje více než 0,75 objemových procent etanolu (tzv. alkoholu)
základem výroby těchto nápojů je etanolové kvašení.
Pivo
Víno
Lihoviny
Míchané nápoje
VODA
Stolní voda
Minerální voda
Sycená voda
LIMONÁDY
SIRUPY
ŠŤÁVY
Zeleninové
Ovocné
Káva
Kakao
Čaj
Kávoviny
Mléko
lidské tělo vodu ztrácí dýcháním, potem, močí, stolicí
Je nutné ji neustále doplňovat
Snížení obsahu vody v lidském organismu o 10 % vyvolá vážné zdravotní poruchy (tzv. dehydrataci),
snížení obsahu vody o 20 % nastává smrt.
Člověk denně potřebuje asi 3 l vody, z toho nejméně 1 l v nápojích, optimální příjem tekutin je minimálně 250 ml na 10 kg váhy člověka
Nejvíce zvyšují potřebu pití jídla sladká, slaná, tučná a pokrmy obsahující příliš mnoho bílkovin
PITNÁ VODA
musí být zdravotně nezávadná, bez choroboplodných mikroorganismů.
Používá se k pití, vaření a osobní spotřebě.
Má být bezbarvá, bez zápachu, příchutí a zabarvení.
UŽITKOVÁ VODA
používá se na mytí nádob , praní apod.
PROVOZNÍ VODA
v potravinářství se nesmí používat, používá se k technickým účelům
STOLNÍ VODA
získává se z podzemních vod, musí vyhovovat podmínkám trvalého používání
její trvanlivost je min. 1 měsíc
KOJENECKÁ VODA
je vysoce kvalitní pitná voda
používá se pro přípravu jídel a nápojů
SYCENÁ VODA
Sodová voda je pitná voda sycená CO2
Perlivá voda sycená voda ze stolní vody
MINERÁLNÍ VODA
obsahují při vývěru na 1 l nejméně l g rozpuštěných látek nebo l g rozpuštěného oxidu uhličitého.
Obsahují ionty v různých poměrech a množstvích.
Při dlouhodobé konzumaci je vhodné minerální vody střídat.
Minerální vody nesmí být mikrobiologicky upravované a splňují při výstupu hygienické požadavky.
PODLE
chladné (do 20°C),
vlažné (20-30°C),
teplé (30-50°),
horké (nad 50°C)
PODLE
MINERÁLNÍCH SLOŽEK
alkalické (obsahují převážně sodné ionty)
zemité (vápník a hořčík),
salinické (sodík, síran),
sádrovcové (vápník, síra),
ryze hořké (hořčík, síra)
PODLE
kyselky (obs. oxid uhličitý)
sirovodíkové, metanové, dusíkové atd.
PODLE
Stolní - Mattoni, Poděbradka, Exelzior, Korunní kyselka, Ida, Ondrášovka
Léčivé – Šaratice, Vincentka
převážně léčivé - Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Salvátorka
jsou nápoje vyrobené z limonádového sirupu, pitné vody a případně oxidu uhličitého.
Pro zvýšení trvanlivosti se mohou limonády pasterovat nebo chemicky konzervovat (sorbanem draselným).
Slouží jako osvěžující nápoje, při konzumaci většího množství mohou způsobit pocit tlaku v žaludku (rychlým uvolňováním oxidu uhličitého), případně plynatost
z ovocných sirupů (jablečná, malinová, borůvková, pomerančová apod.)
z ovocných sirupů s příchutí (ovocná s příchutí malin atd.)
s přídavkem cukru. limonádových trestí (aromatické látky a barviva)
kolové (Pepsi Cola, Coca Cola)
tonikové (obsahují chinin - Tonic Water, arotonic) - dietní ( určené pro diabetiky)
bylinné (jablečnobylinná, Alpské byliny s vitamínem C)
jsou výrobky z ovocné nebo zeleninové šťávy nebo z přírodních či syntetických vonných a chuťových látek nebo z rostlinných výtažků, oslazené vhodným sladidlem.
Používají se k výrobě limonád, ochucených stolních vod, ochucených minerálních vod nebo k přípravě nápojů v domácnosti.
základem je přírodní ovocná šťáva , mohou se přichucovat vonnými a chuťovými látkami . Některé se vitaminizují.
V prodeji je černý rybíz, lesní směs, mandarinka a další.
používají se při výrobě nealkoholických nápojů (např. Monin)
základem jsou přírodní zeleninové šťávy (Karotela)
výroba z jablečného koncentrátu, cukru, škrobového sirupu, výluhů bylin, kyseliny citronové. V prodeji je lipový, mátový aj.
vyrábí se z pitné vody, cukru a z přírodní nebo syntetické vonné a chuťové látky.
patří sem nízkoenergetické (nižší obsah cukru, označují se Light)
slazení umělým sladidlem
pro přípravu iontového nápoje Sprint
Jsou výživově nejhodnotnější nealkoholické nápoje.
Obsahují lehce stravitelné monosacharidy (glukózu a fruktózu), organické kyseliny (citronovou, jablečnou, vinnou), které zvyšují osvěžující účinek, podporují vylučování trávicích šťáv a činnost střevní mikroflory.
pomerančová šťáva 100 %, ananasová 100 %, grapefruitsaft 100 %
tj. 100% ovocné šťávy
obsahují rozptýlenou dřeň, mohou být ředěné vodou a upravované cukrem
100 % šťáva rajčatová, mrkvová, zeleninová směs 100 % (tj. 100% zeleninové šťávy)
jsou přírodní ovocné šťávy, upravené snížením původního obsahu vody (tzv. koncentráty).
Používají se jako polotovary pro výrobu ovocných šťáv, sirupů a ovocných nealkoholických nápojů.
Vyrábějí se téměř ze všech druhů ovoce.
Vylisovaná šťáva se odstředí, filtruje a zahušťuje
jsou to nápoje s vyšším obsahem ovocné sušiny než mají ovocné limonády a s nižším obsahem ovocné sušiny než mají upravované ovocné šťávy (džusy).
Vyrábějí se z ovocné suroviny, cukru, vody a různých přísad (např. kys. citronová, karamel, přírodní aromata).
Vyrábějí se ovocné nápoje jednodruhové, vícedruhové, směsi.
Některé tržní druhy se sytí oxidem uhličitým. Speciální skupinu ovocných nápojů tvoří tzv. ovocné nektary, které mají vyšší obsah přírodní ovocné šťávy (až 70 %) a vysoký obsah jemně rozptýlených částeček ovocné dužiny
Voda
Ječmen
Chmel
Pivovarské kvasnice
má vliv na jakost piva
měkká voda dodává jemnou chuť, příliš měkká však chuť prázdnou
tvrdá poskytuje plnější chuť, příliš tvrdá – drsná chuť
z ječmene se vyrábí slad
z hlediska sladovnického dělíme slad na velkozrnný, se středním zrnem a krátkozrnný
je liánovitá rostlina, pěstovaná na květy, která se používá k ochucování piva
dodává pivu charakteristickou chuť, chmelovou vůni, zvyšuje trvanlivost a pěnivost piva
jsou jednobuněčné rostliny, mají schopnost zkvašovat cukerné roztoky
mohou kvasit bez kyslíku, avšak nemohou se bez něj množit
Čištění a třídění ječmene
zbavuje se plevele, jiných zrn a prachu
rozdělí se na zrna stejné velikosti, aby se dosáhlo stejné klíčivosti
nechá se několik dní uležet, aby se dosáhlo lepšího klíčení
Máčení ječmene v náduvníku
náduvník je nádoba s vypouštěcím a větracím zařízením
ječmen se zde namáčí v chladnu po dobu 2-3 dnů, voda se pravidelně vyměňuje
lehká zrna vyplavou na povrch = splavky
dobře namočené zrno je měkké, nepíchá, dá se ohnout přes prst
Klíčení ječmene na humnech
Sušení a pražení zeleného sladu
Odkličování sušeného sladu
světlá
tmavá
polotmavá
výčepní
ležáky
speciální
pšeničné
kvasnicové
nealkoholické
Stupňovitost piva označuje množství extraktu a maltózy (cukru) v nezkvašené mladině.
Neoznačuje tedy procento alkoholu!
10° pivo obsahuje 2,4 – 2,8 % alkoholu
12° pivo obsahuje 3,3 – 3,7 % alkoholu
Průzračnost – musí být dokonalé čiré, nesmí obsahovat cizí příměsi (kvasnicové pivo se musí nechat nějakou dobu ustát v sudech).
Chuť a vůně – musí odpovídat typu pivu.
Pěnivost – musí vytvářet hustou a stálou pěnu a pomalu uvolňovat bublinky CO2
způsobeny vadnými surovinami nebo nesprávným technologickým postupem, nesprávným skladováním, ošetřováním a čepováním.
DRUHY VAD:
1. Prázdná chuť – piva nedostatečně sycená CO2
2. Kyselá chuť – bakteriální infekce
3. Hořká a trpká chuť – nedostatečně usazené kaly na chladícím štoku
4. Plísňová chuť – nedostatek hygieny při výrobě
5. Biologický zákal – nežádoucí kvasinky
6. Fyzikální zákal – přechlazení piva, zmrznutí
pivo nesnáší prudké změny teploty,
přímé sluneční světlo,
cizí pachy, déle trvající styk s kovy
skladujeme v pivním sklepě, kde nesmí být skladováno jiné zboží
teplota sklepa musí být stálá 7 až 10 °C
podlaha hladká bez spár se spádem
stěny bíleny vápenným mlékem
všechny nádoby musí být dobře utěsněny
Víno révové vzniká etanolovým kvašením rmutu nebo moštu z hroznů vinné révy (Vitis vinifera).
Vinná réva je popínavá rostlina a z mnoha rodů je vhodná k výrobě tzv. evropská réva.
Réva americká se používá jako podnože, protože je odolnější proti škůdcům, z nichž nejnebezpečnější je révokaz.
Hrozen se skládá ze stopek, třapin a bobulí.
Kvalitu vína ovlivňuje odrůda, klimatické podmínky a půdní podmínky.
Vinobraní
Výroba rmutu a moštu
Kvašení moštu
Zrání – dokvašování
Ošetřování a školení vína
Stáčení vína do lahví
Ovlivňuje kvalitu celého produktu.
Termín sběru hroznů se určuje podle
Technologické zralosti – poměr mezi kyselinou a cukrem v bobulích.
Čím déle zůstávají hrozny na keříku, tím více stoupá obsah cukru a obsah kyselin klesá.
U nás začíná vinobraní koncem srpna – pro rané odrůdy, v září a říjnu – pro pozdní odrůdy.
Sebraná réva se třídí – nahnilé hrozny se vyhazují.
Nepříznivě na vinobraní působí deště a mrazíky
Rmutem rozumíme rozdrcené a odzrněné hrozny vinné révy.
Odzrnění začíná odstraněním třapin.
Mošt se získává lisováním rmutu, vylisované bobule se nazývají matoliny.
Při výrobě bílého vína se rmut lisuje ihned, při výrobě buketních vín (Muškáty) se nechává 1 – 2 dny slabě nakvasit – líh vyluhuje buketní látky.
Při výrobě červeného vína se rmut nakvašuje, aby tvořící se líh vyluhoval do vína ze slupek (matolin) barvivo
Mošt kvasí v sudech nebo tancích.
Během kvašení se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý.
CO2 volně uniká do okolí.
Mošt kvasí ve fázích
Bouřlivé kvašení – trvá asi 1 – 2 týdny, je způsobeno jednak divokými kvasinkami žijícími na povrchu bobulí a jednak přidáním čisté kultury kvasinek → vzniká burčák,
což je rozkvašený, perlivý, málo alkoholický, sladký mošt.
Mladé víno – kvašení není již tak bouřlivé, dále se prokvašuje zbylý cukr, víno se začíná čistit. Kaly se usazují a odstraňují stáčením do nových sudů.
Jsou všechny úpravy, které zlepší trvanlivost, chuť, vzhled a buket vína.
Scelování – je míšení různých vín nebo moštů
Slazení – galování
Barvení – je povoleno jen karamelem a čerstvými matolinami z červeného vína
Čiření – zvyšuje čistotu vína
Provádí se po dokvašení vína.
Stáčí se do lahví, cisteren, sudů a PET obalů a Tetra paků.
Po stáčení se víno adjustuje a označuje.
Nejčastěji vznikají špatným skladováním.
Druhotné kvašení - vzniká při teplotě vyšší než 12 °C
Bílkovinný zákal - rychlé změny teplot
Kříslovatění vína - bílý povlak, který později padá ke dnu
Vinný kámen - nízké teploty
Octovatění vína - bakterie octového kysání
Změny barvy a chuti - zhnědnutí u bílého vína, černání u červeného vína, pachuť po plísni, korku, síře aj.
Teplota 10 °C – neměnná.
Vlhkost 70 %. Při větší vlhkosti korky mohou začít plesnivět a při nižší vlhkosti mohou vysychat a víno se okysličuje.
Láhve musí ležet tak, aby se víno neustále dotýkalo korku a navlhčovalo ho.
Sudy se skladují ve stojanech upevněny klíny, aby se nepohybovaly.
CHARAKTERISTIKA
Lihoviny jsou alkoholické nápoje, které obsahují vyšší či nižší obsah alkoholu
Obsahují nejméně 15 % a nejvýše 79,5 %.
Výjimkou je pivo a víno
ROZDĚLENÍ
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ
Pravé destiláty – ovocné, vinné
Řezané destiláty – ovocné, vinné a ostatní
Značkové destiláty – slazené, neslazené
Konzumní – slazené, neslazené
OBSAHU CUKRU
Neslazené
Slazené – likéry
Krémy – tzv. emulzní likéry
VÝROBA LIHOVINY
Škrobnaté suroviny – brambory, obilí
Cukernaté suroviny – melasa, řepa, cukernaté plody
Lihové tekutiny – pivo, víno
VÝROBA LIHU
ZE ŠKROBNATÝCH SUROVIN
SLADKÁ ZÁPARA
KVAŠENÍ ZÁPARY
DESTILACE
RAFINACE
Kaše ze škrobových surovin se pod tlakem zapaří
přidají se do vzniklé kaše kvasnice
kvašení probíhá 3 dny
Prokvašená zápara se destiluje a vzniká surový líh
odpad je krmivo
surový líh se zředí na 50 %
vniká:
předek (výrob octů)
rafináda (nejjemnější líh)
dokap
Z CUKERNATÝCH SUROVIN
Ovoce určené k výrobě lihu se rozmačká.
Menší plody se napěchují do kvasných kádí.
Rmut se nechá samovolně kvasit v nádobách opatřených kvasnou zátkou.
Kvašení nejčastěji způsobují divoké kvasinky, které žijí na ovoci.
Pro rychlejší kvašení se přidávají kultury vinných kvasnic.
Kvašení je skončeno, když se přestane vyvíjet CO2.
Pak se rmut destiluje v jednoduchém destilátoru, druhou destilací se získává užitný líh.
Z MELASY
Průmyslový líh se nejčastěji získává z melasy.
Při výrobě se používá zředěná kyselina sírová a zkváší se holovicí.
Další postup je stejný jako u výroby lihu z brambor.
Z LIHOVÝCH TEKUTIN
Základní surovina se pouze destiluje a líh se retifikuje
na obsahu se pracuje....