Racionální (rozumná) výživa má individuální charakter a splňuje všechny nároky organismu. Je nutné dodržovat několik zásad.
Energetická hodnota stravy - příjem stravy odpovídá energetickému výdeji. V průběhu života se příjem energie mění. V dětství kdy organismus roste a sílí musí být přívod energie vyšší, než je energetický výdej. V pozdějším věku se má přívod energie snižovat.
Složení stravy - má obsahovat denně správné množství základních živin, vitamínů a minerálních látek. Pokrmy je vhodné kombinovat tak, aby v nich byly zastoupeny všechny základní skupiny potravin.
Správná příprava stravy - zvolit šetrnou předběžnou i tepelnou úpravu potravin podle druhu.
Správné časové rozložení jídla - 3 až 5 denních jídel. U nás je zvykem konzumovat snídani, oběd, večeři, které se doplňují přesnídávkou a svačinou.
Prostředí, kde je jídlo konzumováno - způsob servisu, kulturnost prostředí, vzhled pokrmu
Strava smíšená je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám.
U dospělého člověka má být celková energetická potřeba krytá asi z l5 % bílkovinami, 30 % tuky a 55 % glycidy (sacharidy)
Strava smíšená musí být pestrá a obsahovat 5 různých skupin potravin.
Maso, masné výrobky a vejce - mají krýt asi l0 % celodenní energie.
Mléko a mléčné výrobky - mají tvořit asi l5 % celodenního výdeje energie.
Obiloviny a luštěniny - tvoří asi 35 % celodenní energie (zdroj bílkovin a glycidů)
Zelenina, ovoce a brambory - tvoří asi l5 % energie. Mají velký biologický význam, jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek.
Tuky a cukr - jsou zdrojem energetické hodnoty, mají tvořit asi 25 % příjmu. Strava má být plnohodnotná. Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů
Strava má být plnohodnotná, tj. dostačující z kvantitativního i kvalitativního hlediska.
Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů.
Vegetariánská strava je zaměřena na konzumaci potravin pouze rostlinného původu.
Výhrada: Člověk je tzv. všežravec, nikoliv vymezený býložravec. Jeho strava má být pestrá a má obsahovat jak podíl rostlinných, tak i živočišných potravin. Maso je považováno za přirozenou potravinu ve stravě člověka, proto vegetariánskou stravu nelze všeobecně doporučit. Zvláště ne dětem, jejichž organizmus se ještě vyvíjí.
uznává pouze rostlinnou stravu a vylučuje všechny zdroje potravin živočišného původu.
Rostlinná strava je energeticky málo vydatná a biologicky nedostatečná.
Rostlinné bílkoviny nemohou nahradit potřebu bílkovin živočišných, zčásti se dají nahradit konzumací výrobků ze sóji. Rostlinnou stravou se těžko doplňuje i vitamín B12
Vylučují ze své stravy pouze maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce, vaječné výrobky, včelí med a potraviny rostlinného původu.
kromě rostlinné stravy konzumují i mléko, mléčné výrobky a včelí med. Jde tedy o stravu bez masa (potrava, k jejímuž získání je nutno usmrtit živého tvora), avšak lze z ní sestavit plnohodnotný jídelníček.
Nejedí maso velkých jatečních zvířat (červené maso).
Jedí maso drůbeže, ryb, dále konzumují mléko a vejce, rostlinné produkty zejména zeleninu.
1 – 3 krát týdně dodržují zcela bezmasý den.
Název pochází z řeckého jazyka – Makros – velký, dlouhý; Bios – život
Ze stravy se zcela vylučuje mléko, ovoce pocházející z jiného klimatického pásma.
Příjem nápojů je omezen na minimum.
hlavní součástí stravy jsou celozrnné obilniny – ve formě neopracovaných zrn, zelenina, luštěniny, semena – ořechy, slunečnice, dýně, len, sezam, ovoce, maso ryb a mořských živočichů, drůbeže, vejce
tekutiny – pramenitá voda, bylinné čaje, obilninové kávy
mořské řasy, mořští živočichové, ovoce a zelenina rostoucí v jejich podnebí
mořské řasy, drogy a chemické prostředky
alkohol
jednoduché cukry, umělá sladidla
bílou mouku
u nás tropické ovoce
maso savců a masožravců
živočichové, ovoce a zelenina rostoucí v jejich podnebí
Při tepelné úpravě dochází v potravě k mnohým změnám, které většinou zlepšují stravitelnost potravy, zpříjemňují chuťové vlastnosti a ulehčují její zpracování v trávicím systému.
Tepelné zpracování má však i svoje nevýhody.
Proto jsou i zastánci konzumace potravin v syrovém stavu.
V syrovém stavu ponecháváme ty potraviny, které může náš trávicí systém dobře zpracovat.
Je to hlavně rostlinná potrava – ovoce a zelenina.
Z živočišné potravy využíváme v syrovém stavu mléko a některé mléčné výrobky.
Syrovou stravu dnes chápeme jako doplňkovou stravu.
RAW STRAVA (vitariánství)
tj. živá strava - jedná se o stravu, kdy suroviny neprošli tepelnou úpravou nepřekračující 42°C
nelze takto konzumovat všechny suroviny
Projevuje se obezitou, přílišná tučná strava vede k řadě onemocnění a vyvolává civilizační choroby – např. onemocnění cév.
Tuk se ukládá pod kůži a okolo vnitřností.
Nadměrný podíl bílkovin ve stravě není přímo škodlivý, ale je zbytečný a neúčelný.
Bílkoviny se neukládají v těle do zásoby jako např. tuky.
Neúčelně vysoký přívod sacharidů je škodlivý.
Nadbytečné množství se mění v tuk. Zvyšuje-li se hladina tuku, vzniká obezita.
Sacharidy ovlivňují výskyt zubního kazu a zvyšují nároky na potřebu např. vitamínu B1.
Přívod energie živinami v potravě zajišťuje životní funkce člověka. Pokud je přívod energie vyšší než její výdej, mluvíme o pozitivní energetické bilanci. V tomto případě přebytečné množství energie vede ke tvorbě energeticky nejbohatších látek – tuků. Pokud se tuk hromadí nadměrně, dochází ke vzniku obezity – otylosti.
Obezita je vlastně civilizační chorobou. Obezitu provází celá řada negativních zdravotních komplikací, např.
zvýšený výskyt srdečních a mozkových mrtvic u obézních
poruchy látkové přeměny hlavně sacharidů, které vedou k onemocnění cukrovkou
zvýšené množství cholesterolu může vyvolat aterosklerózu
zvýšené množství kyseliny močové může vyvolat onemocnění dnou, při kterém je postižen hlavně kloubový systém
velkou tělesnou hmotností trpí pohybový aparát, hlavně kyčle a kolena
na dolních končetinách se objevují křečové žíly, z nichž mohou vznikat záněty a trombózy ohrožující srdce
Jíst méně a víckrát denně
2. Jíst pomalu, ne hltavě
3. Omezit přísun lipidů – tj. mléko s nižším obsahem tuků, nízkotučné jogurty
4. Snížit spotřebu cukrů a sacharidů
5. Zvýšit spotřebu zeleniny
6. Zvýšit tělesný pohyb