Vladislav Ryasnayy se narodil v září 1998 na Ukrajině, od tří let žije v Praze. Studoval na střední gastronomické škole v pražském Braníku. Od Senátu získal ocenění Mladý řemeslník, v roce 2015 vyhrál soutěž Callebaut Cup. Je člen Juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů. V roce 2018 se umístil na 1. místě Gastro Junior finále Brno, nejlepší cukrář junior v ČR a dále získal ocenění Česká ručička 2018 – cukrář. Veškerý svůj volný čas věnuje výrobě dezertů a vymýšlení nových receptur
Řekni nám pár slov o sobě, co tě přivedlo k cukrařině? Jaké byli tvé začátky?
Ze začátku jsem chtěl být kuchařem, ale bylo mi doporučeno abych začal cukrářstvím a od té doby jsem nemohl přestat a jsem rád. Začal jsem dělat tradiční japonské wagashi, ale poté jak jsem poznal Francií, tak jsem se přímo do ní zamiloval.
Podle čeho jsi se rozhodoval při výběru střední školy?
Podle praxe, soutěží a během dne otevřených dvěří jsem si potvrdil, že na tu školu chci chodit.
Jak vzpomínáš na roky na střední škole?
Velice kladně. První soutěže, různé praxe a skvělé prostředí. Žáci si někdy neuvědomují, jaký mají komfort oproti jiným SŠ. Školu jsem bral víceméně jako relax ze soutěží, praxe a práce, tak jak jsem byl známkově na tom dobře.
Kdybys jsi se měl ohlédnout ještě zpět do dob studia, řekl bys, že pro tebe byla škola přínosná a proč?
Studoval jsem obor gastronomie, takže jsem ani nedělal cukráře, ale baristu, kuchaře nebo číšníka. Praxe byly skvělé, ale školní vzdělávací systém v gastronomií je velice zastaralý, ale to není ani chybou SŠ.
Myslíš, že je dnešní generace dobře připravována na práci v oboru? Proč?
Myslím, že ano. Pokud má zájem na to dělat v oboru, tak je to sebevíc dostačujicí.
Účastnil jsi se na škole se několika soutěží a byl jsi velmi úspěšný, soutěžích, vzpomeneš si na tvoji první?
Moje první soutěž bylo regionální kolo Gastro Junior 2014 kde jsem se umístil na téměř posledním místě, a tak jen tak tak jsem postoupil do finále. V ten moment jsem si uvědomil, že to tak nemůže být a ve finále jsem se umístil jako druhý nejlepší cukrář junior již v prvním ročníku. Od té doby se to změnilo, protože jsem byl velice motivovaný vyhrávat. Taky osobně neumím prohrávat, heh. :)
Už za studentských let jsi byl považován jako profesionál, díky čemu jsi byl členem Juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů, ale teď již máš po škole. Kam tě tvé kroky zavedly, kde tě můžeme potkat?
Jsem tak všude kde mohu být a mám tu možnost. Nejsem nikde nastálo, a tak proto se věnuji cukrářskému konzultingu, dělám cukrářské kurzy, za čas se objevím v La Bottega Tusarova, ale hlavně experimentuji nad novými dezerty/recepty.
Již jsi měl možnost připravovat cukrářské kurzy (v IPPA, Savoia castle, Laboratorio), ale teď jsi mohl zapojit už i v nové roly, a to jako trenér. Jaké to pro tebe bylo?
Bylo to zajímavé, ale jen přeci únavné. Nemůžete chtít po člověkovi udělat něco co zatím není schopný, tak se musíte maximálně přizpůsobit, tak aby to bylo na vysoké úrovni přitom realizovatelné. Přesto se nehorázně těším na další akce, protože rád učím lidi.
Kdy a kde ještě pracuješ se studenty?
Zatím ne, ale již v květnu budu dělat kurz pro studenty SŠ. Nevím, co od toho mám očekávat, ale hlavně vše se musí vymyslet tak, aby to bylo pro studenty zajimavé a hlavně ponaučitelné.
Myslíš, že je přínosné, aby si studenti zkusili různé druhy podniků (bar, restaurace, hotel…), když vyjdou ze školy nebo už ve škole na praxi?
Rozhodně ano, sám mám za sebou hotel, restauraci, závodní jídelnu, bar, kávaru..Přece čím více zkušeností tím lépe. Proto jsem se rval na každou praxi kde jsem měl možnost být.
Co bys řekl o práci v gastronomii? (pozitiva i negativa)
Není to pro každého. Velký nátlak, je potřeba být organizovaný, připravený na stres, problémy. Vysoké nebo nízké teploty, smrad jídla, dlouhé směny.
Ale pokud je člověk schopný vzdorovat všem těm negativum a porazit je, tak je to skvělý obor. Kreativita a elegance, vytvářet radost lidem, vždy něco nového, poznání těch nejrůznějších příchutí.
Myslíš, že je zahraniční stáž důležitá? Proč?
Jak to říct, u cukrařiny to funguje trošku jinak než u kuchařiny. Není to povinností, ale pokud máte možnost vyjet do zahraničí na pár měsíců, a to i týdnů, tak bych nepřemýšlel a souhlasil.
Kteří lidé tě profesně nevíce ovlivnili?
Od každé osoby mám něco. Nemohu říct, že jsem ovlivněn jen někým. Jsou to mí šéfové z praxí/práce/stáže. Moje drahá polovička, rodiče, přátelé. Lide, kteří mi dali možnost dělat to co dělám. Tyto lidé mě ovlivnili ať dělám to, co doposud dělám.
Když popřemýšlíš, které 3 tuzemské osobnosti v oboru nejvíce sledujete?
Stále sleduji práci Petry Stahlové, která se nyní věnuje moderní veganské cukrařině. Daniele Combi, šéfcukrář v síti La Bottega a Helena Fleglová, cukrářka z národního týmu.
A které 3 osobnosti v oboru sledujete mimo ČR ?
Těch je opravdu hodně. Každý se specializuje na něco jiného, ať už je to viennoiserie, chocolaterie nebo klasická cukrařina.
Mezi nimi třeba je Yun Eunyoung z Jižní Koreji, Jordi Bordas a Ramon Morato ze Španělska
Kde bereš inspiraci?
Všechno může být inspirující – příroda, móda, minimalismus, filozofie šéfů a další. Svůj styl zatím nemám, bohužel, ale ten přijde časem. Pořád sledováním novodobých trendů, každodenním fotek na sociálních sítí, pozorování detailů v životě… Vždy něco v hlavě vymyslím… Třeba během spaní, během jídla, prostě kdykoliv.
Ještě mi řekni na závěr, proč se věnuješ cukrařině?
Vidím v tom perfekcionismus. Taktéž příjemná pracovní teplota +19C, organizovanost, veliká škála chutí, kreativita a potřeba dělat ještě lépe než včera.
Co bys vzkázal jako doporučení budoucím generacím, které se chystají na práci v gastronomii?