Embedded Files
Tohle byla rychlovka! Vojta se s tím nemazlí, krásných 9 minut a 40 sekund, doslova olympijský výkon.
Můj nejrychlejší rozhovor s Vojtou Petrželou byl ale super 😊. Vojta je dalším členem Národního juniorského týmu, který pojede na kuchařskou olympiádu (IKA) příští rok. Tento rok i minulý byl pro něj velmi úspěšný a myslím, že tím to nekončí. Třikrát si vybojoval zlatou na Gastro Brno a třikrát získal ocenění Zlaté ručičky, minulý rok se stal Young Chefem a v ocenění Zlatý kuchař se stal vítězem v kategorii Objev no a příští rok? Nejen tedy, že jede s kolegy s týmu na kuchařskou olympiádu, ale společně s Honzou Horkým bude reprezentovat v kategorii Junior Českou republiku na Global Chefs Challenge Europe Regional.
Ráda bych tě chtěla poprosit, jestli by ses mi představil pro začátek představil...
Takže já se jmenuji Vojtěch Petržela, chodil jsem do školy na střední v Poličce, kde byl obor s maturitou gastronomie na 4 roky. Teď studuji na vyšší odborné škole v Poděbradech a studuji obor hotelnictví a turismus.
Jinak v současnosti nejsem nikde natrvalo zaměstnaný. Vařím na různých akcích, kde to jde. 😊 Teď jsem třeba s Národním týmem anebo jsme dělali menu pro České Dráhy.
Proč sis vlastně vybral gastronomii, jak vznikla myšlenka, že z tebe bude kuchař?
Tak já to mám tak odmalička daný, protože jsem byl pořád někde u sporáku. Mám různé spáleniny, takže mám takový dojem, že to k tomu patří, když už jsem si to protrpěl 😊😊😊 a taky rodiče nechtěli, abych to dělal, protože jsem se dobře učil . 😊
Takže trochu na truc?
Prostě mám svoji cestu a tam jdu.
Studuješ na vysoké škole a střední máš za sebou, tedy můžeš posoudit, jestli ti střední škola jako něco dala?
Já jsem byl v Poličce hrozně spokojený, nejenom v teoretické části, ale i v praktické. Protože jsme se asi po roce seznámili víc s těmi našimi učiteli a trošku se změnil i přístup, když jsme začali jezdit na soutěže. Praktickou výuku jsme měli fakt skvělou. Naše praxe byla jednou za týden a vařili jsme si pro sebe. Tím jsme se dostávali i k tomu, že jsme učili v ostatní a postupovali jsme výš a výš.
A co si myslíš o dnešní přípravě studentů? Přece jenom generace se změnila.
No ono to je těžký říkat. Je to horší, přístup rodičů je jiný, takže za přípravu nemůže jen škola, to si myslím já. Ale tam, kde jsem byl já, tam se škola opravdu snaží. Někdy je to tak, že ten učitel odborných předmětů není dostatečně vyučený nebo teoreticky zdatný, aby to mohl učit. Velká výhoda je taky, když dělal/a mistr/mistrová pracovali v oboru a teď učí. Ne jenom podle knížek.
Tvoje soutěžní začátky, vzpomeneš si na ně?
Na to si vzpomínám úplně jasně, protože jsem byl na mistrovství republiky v Brně a tam jsem byl v bronzovém pásmu někde mezi posledními. Nerad prohrávám 😊.
Minulý rok jsi se stal Young chefem v rámci projektu Kulinářským Uměním a současně toto ocenění získala v kategorii učitel učitelka odborných předmětů ze střední školy v Poděbradech paní Pavlína Roubíčková, měli jste možnost spolu trénovat?
Neměli, já jsem byl akorát v Irsku na čtyřměsíční stáži a byl jsem přihlášen. Řekli mi to těsně před kvalifikací, kdy díky organizatorovi, který mě posunul na úplně poslední termín, jsem mohl soutěžit. Takže přípravy téměř neproběhly.
Získal jsi ocenění zlaté ručičky a nedávno si získat také i ocenění Zlatý kuchař v kategorii objev. Byl to pro tebe velmi úspěšný rok, takže jsi se asi úplně na soutěž připravovat nemusel?
Já se rád vzdělávám sám, takže jsem základy měl, no a zbytek jsem se naučil tam :)
A co ti takhle soutěže dávají dávali?
Dává mi to trošku sebevědomí, a i to že klesá nervozita, vidím, jak soutěží ostatní a učím se i od nich, jak to dělají. Co dělají dobře, co dělají špatně, a to mě posouvá.
Myslíš si, že jsou soutěže důležité pro studenty?
Já si myslím, že kdo chce jít dál a postupovat kuchařskými kroky, tak pro něj je to důležité, ale zase nerikam že bez soutěži není kuchař, to určitě neplatí.
Teď jste byl na stáži v cizině. Posledně v Irsku, jak vzpomínáš celkově na stáže, co ti to dává?
První velká byla právě to Irsko loni, které bylo velké neznámé. Jinak jsem byl i na kratších, ať to byla Francie nebo Itálie. Ale to Irsko bylo na 4 měsíce. První velká zkušenost, protože nám řekli „zařiďte si to a jeďte“, konečně jsem se osamostatnil... mamka za mě nezařizovala pojištění a podobně 😊.
Takže takový krok do dospělosti?
Přesně tak 😊. My jsme tam právě byli sami. Museli jsme mluvit anglicky, museli jsme se o sebe starat. Jakmile jsme se seznámili se vším, tak už to šlo. Hlavně jsme zjistili že irština není to, co angličtina 😊😊😊. Naučili jsme se vnímat tam ten svět a opravdu to byla velká zkušenost.
Takže bys doporučil studentům zahraniční stáže?
Rozhodně ano! Naberou rozhled a zkušenosti.
Chtěl bys ještě odcestovat někam do zahraničí?
Ano 😊, nechci to úplně zveřejňovat, ale po škole chci vyjet. Uvidíme, jak to dopadne. Chtěl bych poznat svět, suroviny, jak se s těmi surovinami zachází, vaří, jaké jsou nejlepší a podobně. Seznamovat se s lidmi, které sleduji třeba i přes sociální sítě, zjistit jak se kde vaří a tak.
Kdo tě nejvíce v gastronomii ovlivnil?
No to je těžký, když by se mě někdo zeptal, jestli mám svého idola, tak nemám. Jsem celkem rozlítaný, nejsem zaměřený na jednoho člověka. Takže mě ovlivňují všichni, co se snaží něco dělat a něco vymýšlet .
Využívají sociální sítě je teď konkrétně někdo, koho sleduješ?
Tak určitě sleduji nespočet restaurací a stránky, které většinu jídel shromažďují, ale to asi všichni. Sleduji taky Alcron, La Bodeguita, Field, Story a stovky dalších. Taky jsme se na jedné akci seznámili s machrem přes masa John Cadieux, který má i zajímavou filosofii.
Mám pro tebe poslední otázky😊 . Kdybys měl definovat práci v gastronomii a co pro tebe znamená?
Začal bych asi tím, že je to práce 😊😊😊 , že se maká rukama a že to není lehká práce a když se dělá poctivě tak to opravdu není lehké, ale baví. Znamená to, že jsem v kontaktu s lidmi, které to baví, a hlavně to je práce, kde uspokojujeme další lidi. Tak že mám okamžitou odezvu.
Když uděláme jídlo, tak hned víme jestli bylo dobrý nebo ne 😊.
A co bys vzkázal budoucí generaci?
Nebát se cestovat, nebát se ochutnávat, nebát se někoho oslovit což je důležité pro mladé, protože se bojí se zeptat... a makat, makat, makat.
Report abuse