zvýší stravitelnost
zbaví škodlivých látek a choroboplodných zárodků
změní vzhled a strukturu
změní chuť a vůni potravin
vaření
dušení
pečení
smažení
vaření
dušení
zadělávání
konfitování
pečení
opékání
grilování
smažení
sous-vide
•kdy na potravinu působí horká tekutina – voda, mléko, víno při 100°C v uzavřené nádobě
Potravina je ponořena v tekutině:
suché potraviny - rýže, těstoviny – hodně
se středním množstvím - BR – zatopené
uvolňující vodu – houby zelenina - málo
Nejčastějším způsobem přípravy je úprava horkou vodou.
Množství vody k vaření závisí na obsahu vody v potravě.
Suché potraviny – zvětšují varem svůj objem, proto je vaříme ve velkém množství vody.
Potraviny se středním množstvím vody – ponecháme zatopené.
Potraviny s velkým množstvím vody – zakryjeme.
Nádoba pro vaření se nazývá hrnec.
Volíme vždy jeho správnou velikost.
Nejideálnější je nerezový materiál.
Další vhodné nádoby na vaření:
hrnec z litiny
římský hrnec
hrnec z varného skla
tlakový hrnec
Potraviny se vyluhují, získáme z nich cenné látky =) vývar.
•Potravina se uzavře a ponechá si cenné látky
maso je šťavnaté, vývar slabý.
Při vaření volíme vhodné nádoby z vhodného nepoškozeného materiálu.
Používáme tlakový Papinův hrnec.
Potraviny se v něm vaří za zvýšené teploty a tlaku.
Výhoda - zkrátí se doba příprava a úspora energie
Nevýhoda – dojde k většímu vyluhování potraviny.
K této úpravě používáme pařáky nebo varné skříně - účelem je vytvoření páry.
Potraviny se nevyluhují - velmi šetrné
Zachovávají si: chuťové vlastnosti výživné látky
Jsou lehčeji stravitelné, zůstávají celistvé, ale úprava je pomalá.
Vaříme tak: zeleninu, brambory, knedlíky.
Postup: menší nádobku s potravinou vložíme do jiné větší nádobky s vodou.
Potravinu zahříváme.
Připravujeme takto potraviny, které by se při klasickém vaření připalovaly: krémy, pudinky, vaječné sedliny do polévky, omáčky.
Je nádobou na vaření našich babiček
Jde o nádobu s dvojitým pláštěm, ve které je voda, která je ohřívána
Teplá voda vytvoří páru, která vyvolá pískání hrnce.
Tak nám dává pokyn, že potravina v něm je již dostatečně ohřátá
Obsah z hrnce tak nemá šanci vytéct
Spařování – blanšírování potravin:
Je přelévání potraviny horkou vodou nebo její krátkodobé ovařování.
odstraní se hořkost, nepříjemná vůně a chuť, čpavé látky - zelí, kapusta, štiplavost – pálivá paprika.
Spařujeme i ovoce – broskve - lépe se sloupe slupka, nebo rajčata – zeleninu
Před další tepelnou úpravou spařujeme i brzlík, býčí žlázy, ledvinky - aby se odstranil jejich pach.
Pro snazší obalování před smažením spařujeme mozeček a jehněčí maso.
Táhnutí – pošírování – ztužování – zpevňování:
Je úprava potraviny před bodem varu – od 80 – 90°C.
Odstavíme a necháme potravinu dojít nebo ji mírně vaříme táhnutím.
Upravujeme tak potraviny křehké a z měkkého masa: ryby a potraviny nesnášející vysokou teplotu.
kdy potravina již předem uvařená s kořenovou zeleninou a divokým kořením se přelévá omáčkou připravenou z vývaru.
Vývar se zahustí světlou máslovou jíškou a dochutí se muškátovým oříškem strouhaným.
Tato úprava se používá především pro pokrmy v dietních kuchyních a nemocnicích.
kdy potravina je v široké uzavřené nádobě v malém množství horké tekutiny zespodu a horké páry shora
Dušené suroviny nejsou zcela ponořeny v tekutině =) zachovají si cenné látky - ČÁSTEČNĚ PONOŘENY
Protože se tolik nevyluhují jako vařené pokrmy.
Mají vyšší výživnou hodnotu.
Při dušení si zachovávají původní chuť a cenné šťávy.
Šťávu tvoří základ, který dochutíme podle druhu a charakteru pokrmu.
ve vlastní šťávě – houby, zelenina
ve vodě – diety, ovoce
na základech – masa
Podléváme: vodou, vývarem
•masa, zelenina
kotle, pánve volíme pro větší množství potravin)
rýže, kroupy, závitky, masité pokrmy
ryby, drůbež, obiloviny
odblanění
omytí
porcování
solení
protýkání
kořenění
opékání – vložení do základu
dušení ve vlastní šťávě, podlití
dušení
příprava šťávy
zahuštění
provaření
cezení
vkládání vložek
dochucení
zjemnění
Opékání masa je důležitým krokem před dušením – na povrchu se musí vytvořit ochranná vrstva sražených bílkovin.
Zabráníme tím vyluhování šťávy.
Nahnědlé zabarvení opečeného masa ovlivní - barvu a chuť hotového pokrmu, maso vložíme do základu.
Správný a dobře připravený základ ovlivní charakter pokrmů
Krájení cibule, zeleniny, barva osmahnutí základu a druh tuku se volí podle druhu masa a charakteru pokrmu.
tuk + cibule
světlý / tmavý
tuk + cibule + PAPRIKA
hořkne
tuk + cibule + ZELENINA (kořenová)
světlý / tmavý
tuk + cibule + rajčatový protlak
světlý / tmavý
Základ ovlivní charakter pokrmů:
Bílá masa – olej, máslo, tuk + cibule najemno, mírně osmahneme.
Tmavá masa – sádlo, olej, slanina + cibule a zelenina nahrubo, více orestujeme.
Osmahneme nastrouhanou kořenovou zeleninu a cibuli dozlatova, přidáme cukr – necháme zkaramelizovat =) zhnědne.
Po vložení masa do základu jej dusíme ve vlastní šťávě, pak podlijeme.
Měkké maso vyjmeme a základ zahustíme
mouka opražená nasucho
orestovaná mouka
Jíška x zásmažka
záklechtka (mouka + voda nebo smetana)
lze zahušťovat i bez lepku (žloutek, rozmixovaná zelenina, škrob, ....)
vložky: houby, slanina, šunka, okurka, zelenina
dochucování: sůl, cukr, víno, hořčice, koření, citronová šťáva
zjemnění: mléko, máslo, smetana, žloutky
pomalé dušení ve vlastním tuku při nízké teplotě
maso je křehké, šťavnaté a plné chuti.
odvozené z francouzského výrazu „confire“ což znamená uchovat, nebo konzervovat.
používáme drůbež (kachna, husa a kuře), ale i vepřové maso
můžeme maso přes noc naložit do soli a čerstvého koření - předem
je vždy lepší zalévat vroucím tukem = rychlejší dosažení požadované teploty tuku.
teplota trouby 95°C
o délce konfitovaní rozhoduje velikost a vyzrálost masa, konfitovaní může trvat až 8 hodin.
vznikne maso, masový výpek a masový tuk
přírodní šťáva
používáme masový výpek a masový tuk, který zbyl po vypečení
na masovém tuku orestujeme maso, zeleninu a bylinky, pak vše zalijeme výpekem nebo vývarem,provaříme a redukujeme cca 45 min
šťávu necháváme nezahuštěnou nebo můžeme použít kukuřičný škrob
šťávu potom scedíme, můžeme zjemnit kouskem studeného másla
kdy na potravinu působí horký vzduch a zčásti horký tuk při teplotě 180 – 300OC.
trouba, konvektomat, mikrovlnná trouba, turbotrouba
rožeň, jehla, rošt, gril, infragril, kontaktní gril
Maso nejprve zprudka opečeme na pánvi =) kůrka, která zabraňuje unikání šťávy z masa.
Vložíme do trouby opečené maso, podlijeme vývarem a přeléváme výpekem.
Tekutiny vložíme jen tolik, aby se maso opékalo a nedusilo.
K suchému masu přidáme tuk
Do masa nepícháme =) vytekla by šťáva.
Maso vkládáme vrchní stranou dolů na pekáč.
Maso s kůží nařízneme, aby se propeklo a vytekl přebytečný tuk.
Maso obrátíme lopatkou a dopečeme vrchní stranu.
Pečeme takto: drůbež, jateční maso, moučníky, brambory.
Výpek vydusíme na tuk.
Zaprášíme hladkou moukou.
Mouku orestujeme.
Zalijeme vývarem.
Řádně provaříme.
Přecedíme a dochutíme.
Maso vložíme do horkého rozehřátého tuku, prudce opečeme z obou stran a zvolna dopékáme.
Přírodní řízky obracíme po upečení jedné strany dozlatova, pečeme při rovnoměrné teplotě po obou stranách
Pečeme takto: minutky – bifteky, roštěnky, přírodní řízky, lilek, rajčata, paprikové lusky.
Rožeň je otáčivá kovová tyč usazená ve stojanu.
Maso je vcelku, během pečení jej potíráme tukem, výpekem, směsí koření, pivem – podle druhu masa.
Pečeme je pozvolna =) aby se propeklo maso.
Pečeme tak: mladá jateční masa, ryby, pernatou zvěřinu, drůbež hrabavou.
Rošt je kovová mřížka nebo plotna, kde teplo působí zdola či shora.
Upravujeme malé kusy marinované v oleji s přísadami-biftek, steak, které se brzy propečou.
Maso předem naklepeme, okořeníme a potřeme tukem nebo slaninou
Maso necháme odležet a pečeme po obou stranách na rozpáleném roštu dozlatova.
Během pečení maso obracíme kleštěmi.
V průběhu pečení ještě potíráme marinádou, aby maso nevysychalo.
Upečené kousky masa jsou s viditelnými pruhy od roštu.
Nejvhodnější druhy masa k pečení na roštu jsou:
bifteky
roštěnky
vepřové plátky
drůbeží maso
ryby
gratinování - zapékání
kdy již hotový pokrm zapékáme na povrchu.
Zapékáním pokrm získá lepší chuť a vůni, pěkný vzhled
Zapékáme v nízkých nádobkách z ohnivzdorného skla nebo z porcelánu
nádobky vymažeme máslem
dáme pokrm, posypeme sýrem, opraženou strouhankou
pokapeme máslem nebo zalijeme sýrovou omáčkou
krátce zapečeme shora
Salamandr má kombinovaný rošt i pro vrchní žár.
Zapékáme pokrmy - zeleninové, masové směsi, ryby, těstoviny, moučníky
Moučníky zapékáme přelité žloutkovým krémem nebo bílkovým sněhem, sypeme je moučkovým cukrem.
kdy se potraviny upravují v horkém rozpáleném tuku ve větším či menším množství tuku.
Příprava před smažením je závislá na druhu potraviny
Při smažení je důležité množství a kvalita tuku.
Vhodné jsou tuky snášející vyšší teplotu 190oC:
rostlinné oleje, fritovací oleje a 100% tuky pokrmové (Ceres soft, Planta).
Méně vhodné je sádlo.
Nevhodný tuk pro smažení = MÁSLO!!!, protože se přepaluje.
Při teplotách nad 200oC se tuky přepalují a škodí zdraví – vytvářejí se v nich karcinogenní látky - rakovinotvorné.
Potravinu před smažením obalujeme – chráníme ji.
Potravinu před obalením osušíme, aby držel obal, který zachycuje chuťové látky a šťávu v potravině.
SYROVÉ - maso, houby, brambory
VAŘENÉ/ BLANŠÍROVANÉ - květák, brokolice, celer
hladká mouka + vejce + strouhanka
hladká mouka + vejce + mléko
obalujeme v něm potraviny křehké, jemné, drobné – žampióny, ovoce
Těstíčko na ovoce mírně osladíme, přidáme bílé víno nebo bílkový sníh.
při teplotě 130 – 160oC
na pánvi
potravinu obracíme - řízky, karbanátky, hlavičky hub =) ploché potraviny
při 160 – 180oC
ponorných smažičích s termostatem
květák, žampióny, plněné řízky, drůbež
Neobalujeme: hranolky, lupínky, slámu, americké BR
Jsou horkovzdušné napařovací pece s vyvíječem páry
vaří
dusí
grilují
gratinují
pečou
smaží
ohřívají
Úspora času
Dobrá kvalita výrobků
Menší spotřeba energií a vody
Jednoduché čištění parním programem
Pokrmy se udrží déle teplé
Ulehčení práce
Menší ztráty TÚ
Úspora tuků
Zvýšení biologické hodnoty u potravin
Zaručí se jejich vzhled, chuť i vůně