Jsou to pokrmy, kde tepelná úprava netrvá déle než 25 minut
Delší doba je vyznačena na jídelním lístku.
Připravují se buď po celou provozní dobu, nebo od hodiny uvedené na jídelním lístku.
Většinou jsou dražší nežli jídla připravená předem tzv. „hotovky“.
Moderní minutová kuchyně je velice účelná (obrázek, chladící a mrazící pulty, konvektomaty, šokovače, kontakt.grily, pánev Wook) poměrně na malém prostoru(úspora pracovníků), ostatní pomůcky např. nože, turnovací potřeby, zdobítka atd., chystá kuchař dle nabízeného sortimentu a vlastního uvážení
Suroviny používáme vždy prvotřídní! Pokud chceme dělat kvalitní gastronomii, je čerstvost velká část úspěchu, lákáme hosty kombinací netradičních surovin, vytváříme vkusné a moderní aranžmá talíře, používáme ušlechtilé tvary, třetí rozměr atd.
kdysi hlavně tepelná úprava pečením na pánvi, roštu, rožni dnes do popředí vstupují progresivní, moderní přípravy v konvektomatu (pečení při nízkých teplotách do 100°C, v páře, kombinace), kontaktní grily
Minutkové pokrmy připravujeme pouze z prvotřídních potravin
Živočišné potraviny – maso (pouze nejkvalitnější – nejjemnější maso), vejce, sýr
Rostlinné potraviny – zelenina, houby, těstoviny, pokrmy z mouky
Předběžná úprava je ovlivněna druhem použité suroviny.
Mezi nejdůležitější úkony patří správné nakrájení suroviny, okořenění, popř. nakládání (marinování) - zásadním způsobem se tím ovlivňuje vzhled, chuť a vůně konečného pokrmu
Minutky se připravují hlavně pečením (na pánvi, roštu – grilu, rožni, v papilotě, alobalu), zapékáním (tzv. gratinováním), smažením
Doba tepelné úpravy závisí na druhu potraviny, hmotnosti porce, způsobu jejich tepelné úpravy, organizaci práce (umístění tepelných zdrojů, pracovního stolu, pomůcek, pořadí a sestavy potravin či pochutin na oblohu, doplňky,…)
Zdlouhavou tepelnou úpravou se maso znehodnocuje – vysušuje, tvrdne a houževnatí
Při tepelné úpravě volíme tuk, který se nepřepaluje – olej, sádlo, nebo ztužené tuky na smažení.
Minutky nepečeme vícekrát na jednou tuku, tuk vždy vyměňujeme
Máslo používáme až na dochucení, protože se snadno přepaluje
Nejvhodnější teplota tuku je 180 °C.
Vysoká teplota způsobí přepalování tuků, kdy vzniká rakovinotvorná látka – akrolein
Pokrmy, i když se připravují podobně, se liší kořeněním a hlavně konečnou úpravou na talíři.
úprava potravin horkým vzduchem, částečně horkým tukem, popř. vzniklou šťávou
Teplota se pohybuje od 150° do 250 °C
Teplota uvnitř masa se pohybuje od 60° do 90 °C (kromě „krvavých bifteků“)
Po upečení se nám sníží hmotnost masa přibližně o 20 až 50 %.
Nejvhodnější zdroj tepla je otevřený oheň – plynový hořák nebo indukční plotny. U ostatních typů je pomalá regulace teploty.
Na pánvi dostatečně rozehřejeme tuk (při nízké teplotě by se maso připeklo ke dnu)
Vložíme připravené maso (plátek, filé, řízek, nudličky, žebírko) a opečeme dohněda z obou stran
Důležité je, aby se plátky neobracely dříve, dokud jedna strana není upečena dozlatova
Snížíme přívod tepla a dál pečeme, obracíme a poléváme výpekem
Do masa nepícháme vidličkou, aby nevytekla šťáva
Bílé maso – drůbeží, telecí – hnědnou rychleji, proto pečeme při nižší teplotě
Hotové maso přeložíme na nahřátý talíř a připravíme šťávu.
nezahuštěná:
Výpek z masa zředíme tekutinou – vývarem, vodou, vínem, destilátem
Krátce povaříme
Dochutíme. (Přecedíme)
Můžeme zjemnit (máslem, smetanou), přidat vložku (houby, zeleninu, šunku …)
zahuštěná:
moukou:
Do výpeku, ze kterého jsme vydusili vodu, přisypeme malé množství hladké mouky (zaprášíme moukou)
Mouku orestujeme (osmažíme) do požadovaného zbarvení a následně zalijeme tekutinou. Provařujeme tak dlouho, až se začne oddělovat od šťávy tuk
moučným máslem
Méně používaný způsob je přidání „moučného másla“ do výpeku
Výhodou je, že se nevytvoří hrudky, pokud bychom úplně nevydusili vodu z výpeku
Moučné máslo si připravujeme sami ze změklého másla, do kterého vmícháme hladkou mouku v poměru 5 : 1
Dále pokračujeme stejně
obalením masa v mouce
Před tepelnou úpravou obalíme maso v hladké mouce, pak opékáme mouku společně s masem
Část mouky se uvolní do tuku a po zalití tekutinou mírně šťávu zahustí.
instantní jíškou – šťávou
Nejjednodušší způsob zahušťování je zakoupenou instantní jíšku (viz konvenience)
Pouze přidáme k výpeku a krátce povaříme
Můžeme zakoupit i různé druhy hotových šťáv.
škrobem v zahraničních kuchyních
Maso pečeme na pánvi jako obvykle (větší kusy po opečení též v konvektomatu, troubě)
Maso však zcela nepropékáme, proto zůstane uvnitř růžové
Teplota uvnitř masa je okolo 60 °C.
ato tepelná úprava se nedoporučuje u drůbežího, vepřového a rybího masa, kde hrozí zvýšené riziko nákazy.
Blue rare – velmi jemně propečený hovězí steak
Peče se při hodně prudké teplotě, po velmi krátkou dobu (Uvnitř zůstává hovězí steak pěkně krvavý)
opečené okraje jsou zhruba 1-3 mm silné.
Rare – jemně propečený steak
uvnitř by měl být zhruba 51°- 52 °C teplý (Uvnitř je stále dočervena zbarvený)
okraj steaku je více propečený, silnější, a celkově se začíná zbarvovat do hněda
Medium rare – středně propečený steak
uvnitř by měl být asi 54°- 56°C teplý (vnitřek steaku je zbarven do růžova a postupně se směrem k okraji mění do hnědé barvy
standardně, pokud host nezvolí jiný druh úpravy
Medium
střed steaku by měl být asi 58°- 61° C teplý
barva řezu je již téměř celá hnědá (až do šeda), avšak střed steaku by měl stále zůstat narůžovělý.
Medium well
teplota uvnitř steaku by měla být zhruba 64°- 65° C,
maso už je téměř celé hnědé, avšak uvnitř by stále měly být náznaky růžového středu.
Takto upravený steak prakticky ztrácí již svoji šťavnatost.
Well done - propečený
teplota centra steaku je 68 °C a více (propečený co zcela do hnědé barvy)
Papilota je pečící (pergamenový) papír vystřižený nejčastěji do tvaru srdce (60*30 cm).
Lze jej nahradit alobalem, který se lépe uzavírá a nepřipaluje se.
V restauraci se jedná pouze o dokonalé prohřátí hotového pečeného pokrmu.
Uřízneme podle velikosti pokrmu pergamenový papír, který v polovině přehneme.
Spodní polovinu potřeme tukem – máslem, sádlem, olejem. Stránka 31 z 79
Vložíme přílohu, např. vařené brambory, rýži …, tepelně upravené maso a zeleninu.
Důkladně uzavřeme.
Vložíme do trouby a pečeme asi 15 minut. Papilota se díky páře nafoukne.
Papírový obal rozřízneme před hostem.
Grilování je tepelná úprava sálajícím teplem nebo tepelným kontaktem při počátečních teplotách 250 °C – 300 °C, ke konci 180 – 230 °C
Používáme různé druhy grilů – elektrické (vyhřívání zdola, shora nebo zezadu), elektrické kontaktní (výhodou je opékání s obou stran současně) a plynové (vyhřívané zespoda)
Nejvhodnější druhy masa ke grilování jsou svíčková, roštěnec, vepřové plátky, drůbeží maso, ryby, dále sýry, zelenina a také tvrdé ovoce.
Rošt je kovová mřížka nebo plotna, kde zdroj tepla působí většinou zespoda
Pečeme dozlatova na rozpáleném roštu po obou stranách
Během pečení maso obracíme, obvykle kleštěmi a potíráme tukem, aby nevysychalo
Po dohotovení jsou na mase zřetelně tmavé pruhy od roštu
POSTUP:
Nakrájené maso – suroviny předem naložíme do marinády nebo přímo okořeníme.
Připravíme gril – nahřejeme.
Zprudka opečeme surovinu při vyšší teplotě, pak teplotu snížíme.
Protože nemáme šťávu, můžeme na maso položit ochucené máslo.
Rožeň je otáčivá kovová tyč usazená vodorovně ve stojanu
V minutkové úpravě má omezené použití. Hodí se pokrmy na jehle „špízy.“
Zapékání je úprava horkým vzduchem, při které částečně nebo zcela tepelně upravený pokrm zapékáme na povrchu do typicky zlaté barvy
Zapékací suroviny jsou plátky sýra, strouhaný sýr, opražená strouhanka, sýrová omáčka, u moučníků žloutkový krém, piškotová hmota nebo bílkový sníh
Zapékáme v nízkých nádobách z ohnivzdorného skla nebo porcelánu (gratinky, mušle, misky). Zapékáním se zlepšuje chuť i vzhled pokrmu
Často zapékáme pokrmy z masa, zeleniny, těstovin, ovoce a masové směsi.
Smažení je tepelná úprava vyžadující dostatečné množství tuku
Teploty se nejčastěji pohybují mezi 150° – 180 °C
Při smažení mražených pokrmů musíme na počátku nastavit teplotu vyšší, protože vložením studené potraviny teplota tuku klesne
Správně nahřátý tuk poznáme tak, že když vhodíme malý kousek strouhanky do oleje, tuk zašumí
Pro tuto tepelnou úpravu volíme vhodné tuky, které snáší delší dobu vyšší teplotu (fritovací oleje, sádlo, ztužené pokrmové tuky)
Pozor! Při vyšších teplotách vzniká u většiny tuků namodralý kouř, který signalizuje vznik zdravotně nebezpečných látek.
Tvrdší druhy, které by za krátkou tepelnou úpravu smažením nezměkly, musíme předem blanšírovat, povařit. Příkladem je telecí jazyk a nožičky, květák nebo brokolice.
bramborové lupínky, hranolky, hamburgery, krokety
smažené řízky, sýr, květák, ovoce
Při smažení na pánvi k dokonalému prohřátí suroviny potřebujeme tolik tuku, aby zasahoval alespoň do poloviny výšky pokrmu
Po osmažení potraviny z jedné strany ji obrátíme a osmažíme z druhé strany
Pokud nechceme smažit na tuku, použijeme pánev s nepřilnavým dnem
Před smažením musíme přesto „trojobal“ z jedné strany do tuku na chvilku ponořit, jinak by pokrm neměl chuť smaženého masa.
Do fritézy dáváme velké množství tuku – potravina v tuku plave
Tento způsob je rychlejší, protože potravina se smaží z obou stran najednou
Vhodnou teplotu nastavujeme pomocí termostatu.
kaše, pyré, sypané zelenou petrželí, šťouchané brambory (s kysaným zelím, cibulí, slaninou, bylinkami)
bramborové knedlíčky s různou náplní nebo přidáním vložky do těsta (mrkvové, špenátové)
hranolky, sláma, krokety (mandlové, houbové, bylinkové, rozinkové).
dušená s kořením (kari), zeleninou (s hráškem), šunkou, se sýrem, žampióny, • různě dochucená rizota (lanýžové, šafránové, houbové, bylinkové)
hlavně z tvrdé pšenice, novější druhy – černé, sépiové, bylinkové, s kurkumou
vždy vaříme al dente (na skus).
plátky lilku, cukety, patisonu, pórku, šalotky na másle zakápnuté bazalkovým olejem, restované listy špenátu
papriky, lilek, cuketa.
z různých druhů vařené i syrové zeleniny spojené marinádou (k těžce stravitelným pokrmům) nebo majonézou (k lehce stravitelným pokrmům)
k masitým minutkám nepodáváme masité saláty (drůbeží, humrový)
studená vinaigrette (3 díly oleje a 1 díl octa a koření), brusinková,
k minutkám všeho druhu můžeme podávat v malých mističkách, do kterých vmícháme
např. cibuli, křen, česnek, celer, pažitku, citrónovou kůru, šunku, hořčici, pepř, rajčatový protlak, kaviár, okurku nebo bylinky, nejznámější je tatarská omáčka
z rajčat, bernská
změklé máslo smíchané s bylinkami, kořením apod.,
používáme tam, kde nemáme šťávu (u masa na grilu, roštu)
Na obsahu se pracuje ...